Rozhovor Haló novin se Zdeňkem Levým, kandidátem KSČM pro doplňovací volby v obvodě č. 30 na Kladensku

Základní hodnotou je důstojný život všech

Nejste žádným nováčkem, při řádných volbách do Senátu v roce 2008 jste skončil na třetím místě. Máte už zkušenosti z volební kampaně i ze soutěže s protikandidáty. Pokud se nepletu, tentokrát máte celkem devět soupeřů…

Před podzimními volbami 2008 se profilovali dva výrazní kandidáti. Dnes je situace podle mě rovnoměrněji rozdělená, jednak kandidují stejné strany jako před dvěma a půl lety, ale se vznikem nových politických subjektů se o senátorský post ucházejí další osobnosti. Myslím si, že jde vesměs o kvalifikované kandidáty a už se docela těším na diskuse, které nás určitě čekají. Rozložení sil nedokážu odhadnout, některé kandidáty přece jen neznám. To se v předvolební kampani určitě změní.

Kladno je zajímavý senátorský volební obvod, určitě převážně levicový, vždyť v něm od počátku voleb do horní komory parlamentu vždy zvítězili sociální demokraté. Je to tak?

To ano – dvě volební období to byl pan doktor Ladislav Svoboda, kterého komunisté a příznivci KSČM ve druhém kole vždy podporovali. Stejně tak jsme i v posledních volbách ve druhém kole podpořili nedávno zesnulého senátora, prvního polistopadového ministra zahraničí, Jiřího Dienstbiera. Jeho syn Jiří Dienstbier bude mít určitě velkou podporu. Už jen proto, že je synem svého otce. Tím však rozhodně nechci nijak snižovat jeho vlastní kvality.

Senátor ve vašem obvodě byl sice vždy z levice, ale není konkurencí pro levicově zaměřené kandidáty kladenský primátor Dan Jiránek z ODS?

Nevím, ale může to tak být. Mnozí lidé, bohužel, neberou v úvahu, jak tento člověk opravdu myslí a co konkrétního vlastně prosazuje. Pan Jiránek je pravicový politik. Lišíme se pochopitelně přístupem k řešení problémů.

Pan Jiránek má jistě výhodnější startovací čáru už jen tím, že je primátorem Kladna a tohoto postu využívá k osobní prezentaci při každé možné příležitosti. Ve volbách do Senátu v roce 2008 přišel se svými sliby pro voliče, v mnohém souvisely s jeho povinnostmi primátora města. Dodnes, poté co byl opět po podzimních volbách postaven do čela Kladna, většinu z nich nesplnil. Občan by měl zvážit, jaké křídlo horní komory parlamentu chce posílit. Primátor Kladna je opravdu pravicového smýšlení, a na to musím ve svém předvolebním klání voliče vhodnou formou upozornit. Voliči by ho tedy neměli preferovat jako kladenského primátora, ale měli by k němu přistupovat i s tímto vědomím. V horní komoře parlamentu určitě bude stát na straně současné pravicové vládní koalice, která chystá reformy, na které doplatí ti nejpotřebnější. A těch není u nás na Kladensku málo.

Jste starostou obce Drnek, stejně jako kandidát TOP 09 Luděk Kvapil je starostou v Kmetiněvsi. Znáte se?

Pana Kvapila jsem poznal až s kauzou znásilnění a vraždy dívky (13 let), kterou spáchal její spolužák (14 let). Pan starosta byl iniciátorem petice, kterou předával ve sněmovně tehdejší předsedkyni petičního výboru Zuzce Bebarové-Rujbrové. Podle Kmetiněvské výzvy, kterou podepsalo na 400 tisíc lidí, by dětští pachatelé brutálních vražd byli doživotně pod dohledem úřadů. Mrzí mě, že ač jsme starostové obcí zhruba o stejné velikosti, chováme se spíš stranicky než kolegiálně jako starostové, kteří z hlediska základních potřeb lidí na vesnici máme určitě podobné problémy.

Jste starostou obce Drnek už 17 let. Jak se vlastně pracuje komunistickému starostovi?

Jsme malou obcí se 172 občany, nehrajeme si na velkou politiku, členové zastupitelstva jsou sympatizanti různých politických stran. Vždy je třeba najít společnou řeč ke konkrétnímu obecnímu problému. Funguje to tak, jak bych si to představoval i ve velké politice. Vždycky jde o problémy nás všech, pouze někdy převládne u člověka stranický dres nad věcností řešení.

Spolupracují spolu starostové z regionu?

Takové spojení starostů v minulosti existovalo. Bývaly pravidelné porady starostů, ovšem po schválení zákona o obcích je tu určitá samostatnost, takže už k setkáním nedochází. Čas od času nás svolá starosta pověřené obce, tj. obce třetího stupně. Na poradě se řeší různé problémy, nedávno šlo o rušení autobusových spojů.

Dobrovolné svazky obcí existují, my máme takový původně založený svazek, který buduje mj. společnou kanalizaci. To je na naše poměry obrovské dílo, potýkáme se s nedostatkem peněz a také s tzv. spolufinancováním. Náš dobrovolný svazek funguje už téměř deset let. Vybudovali jsme řadu společných akcí, třeba dětské hřiště, dopravní značení apod. Osvědčuje se nám to.

Když se řekne Kladno, v minulosti každý dodal – Poldovka, ve které jste svého času také pracoval. Nebolí vás u srdce, když se podíváte na zchátralé areály SONP Kladno?

Ve zlomovém převratovém roce měla Poldovka kolem 23 tisíc zaměstnanců, byla tam zaměstnána i značná část Pražáků. Z hlavního města tam jezdily speciální autobusové spoje. Jezdily na tři směny, které se v Poldovce dělaly… V minulosti jsme vlastně byli i jakousi noclehárnou Prahy. Zaměstnanci centrálních institucí často bydleli na Kladně, dostávali tu byty, spojení s hlavním městem bylo velmi časté a rychlé.

Kam se s koncem Poldovky všichni zaměstnanci poděli?

Pracovní příležitosti v Kladně maximálně ubyly. Někdo odešel do důchodu, jiný se zaměstnal ve službách. Hodně z nich dnes podle mě dojíždí pracovat do Prahy. Poldovákům, kteří ve fabrice kdysi pracovali, mnozí dlouhá léta, a byly to často celé generace a také doslova celé rodiny, jdou dnes slzy do očí, když vidí tu zkázu.

Jaká oblast práce by vám byla v Senátu nejbližší?

Asi by to byla oblast regionální politiky a životního prostředí. Dělám asistenta senátorce Martě Bayerové (KSČM), takže tuto práci trochu znám z asistentského pohledu. Předtím jsem osm let dělal asistenta poslankyni, nynější místopředsedkyni ÚV KSČM Miloslavě Vostré. Vím, že práce v parlamentu je sice dost odborná, ale směrem k voličům i hodně všestranná.

Určitě bych se rád věnoval důchodové, zdravotnické i sociální reformě. Tak, aby nedocházelo k dalšímu ožebračování lidí, kteří si už dnes sahají na samé dno. Aby zkrátka lidé s vysokými příjmy, jak se říká - oněch horních deset tisíc, nežilo na úkor lidí s podprůměrnými či průměrnými platy, natož důchody. Samozřejmě mi jde také o narovnání sociálních dávek, které minulé vlády osekaly často na úkor mladých rodin s dětmi. Nelíbí se mi ani zákon o úřadech práce, který navzdory Senátu znovu přijala pravicová sněmovna.

Mojí základní hodnotou je důstojný život všech lidí, který je podmíněn dostatečným ekonomickým růstem a počtem pracovních příležitostí, spolu s přístupem k nezbytným informacím, a to za podmínky trvale udržitelného rozvoje. Svou politiku stavím na zásadách vzájemné úcty, nikoliv rozeštvávání občanů, nepřetržitého dialogu s lidmi, občanskými iniciativami, profesními a zájmovými organizacemi a pravidelném skládání účtů. Důležitý je plnohodnotný život ve městech i na vesnicích pro ty, kteří se nevyhýbají poctivé práci. Podporuji průhledné jednání státní a veřejné správy, zvláště pak při rozhodování o hospodářských otázkách.

O co byste jako senátor usiloval po svém případném zvolení na Kladensku? Tedy tam, kde jste doma, a kde vám lidé dají důvěru?

Prosazoval bych mateřská a krizová centra, mateřské školy, jesle, domovy seniorů a ústavy sociální péče, dostupnou zdravotní péči. Určitě bych se zasazoval o zlepšení podmínek pro práci Policie ČR na Kladensku, dostavbu obchvatů Prahy, Kladna a Unhošti i zkvalitnění hromadné dopravy v okrajových částech regionu. Pozornost bych věnoval protipovodňovým opatřením v zátopových oblastech, ale třeba i rozvoji internetu do obcí, škol a domovů sociálních služeb…

Mým cílem je vytvořit z kanceláře senátora v Kladně otevřené centrum pro všechny občany s pravidelnými sociálními a právními poradnami.

Máte už konkrétní motto pro letošní doplňovací volby?

»Také vám vadí neschopnost a arogance moci?« - Tak zní můj slogan. Komu to vadí stejně jako mně a dá mi svůj hlas, pomohu se zasadit jako senátor o to, aby se situace změnila.

11. 2. 2011 Marie KUDRNOVSKÁ

Další článek >>